Cvičením proti bolesti zad

     Stále častěji slýcháme o bolesti v zádech jako o skutečném problému, který s sebou nese snížení kvality života. Onemocnění, která souvisí s poruchami funkce hybného systému nebo degenerací některých jeho částí, zvláště kloubů, se projevují bolestmi rozmanitého charakteru v různých částech těla. Člověk, který trpí chronickou bolestí, strádá po stránce fyzické, psychické i citové. Užívání tišících prostředků často vede až k lékové závislosti. Dlouhodobější pracovní neschopnost může přivést dotyčného člověka nebo jeho rodinu do finanční tísně.

     Bolesti zad jsou stále více spojovány s civilizačními změnami. Technickým vývojem stoupá mechanizace a automatizace. Dopravní prostředky. Eskalátory, výtahy apod. nahrazují člověku nejpřirozenější pohyb – chůzi. Bohužel často je tělo už od dětství ochuzené o přirozené podněty, na které musí reagovat. Chybí nám běhání venku, skákání po kamenech, lezení po stromech, prolézačkách a další dětské hry venku, např. skákání panáka či skákání gumy, hry s míčem apod. Naopak, začne-li dítě trénovat určitý druh sportu a trenéři nejsou dostatečně informování o kompenzačních cvičeních, dochází často k jednostrannému zatěžování některých svalových skupin na úkor jiných. S vidinou sportovní kariéry se svalová nerovnováha dále rozvijí.

     Technickým pokrokem ubývá pravidelná fyzická práce i dospělým. Svalový aparát se vyvíjí nerovnoměrně. Vznikají svalové dysbalance, kdy některé svaly jsou zkrácené a ve zvýšeném napětí, jiné oslabené. Nedostatkem pohybu se tak mění zátěž podpěrně hybného systému. Svaly, které mají poskytovat ochrannou oporu kloubům a páteři, dostatečně nefungují a naše tělo si neumí poradit s udržením rovnováhy při delším stoji, chůzi a v různých balančních situacích. Pohyb pak provádíme neekonomicky, některé svaly a vazy přetěžujeme. Například při zvedání paží je rozhodující správná fixace ramenního pletence. Jsou-li svaly, které drží správné postavení lopatek, oslabené, prsní svaly zkrácené, vede každý pohyb paže a ruky k přetížení horní části trapézového svalu a tím i k přetížení krční páteře. Objevují se častěji degenerativní změny kloubů a páteře a náchylnost k úrazům pohybového aparátu. Statickými polohami se také zhoršuje funkce cévního systému v dolních končetinách a tím vzniká riziko křečových žil.

     Další příčinou bolestivých stavů páteře je jednostranné zatížení  ve vnucené poloze – dlouhodobého sedu. Nesprávný uvolněný sed, kulaté držení zad, předsunutá ramena, přetížení některých svalů a vazů vedou k funkčním poruchám /blokádám/. Zkrácený sval ztrácí pružnost a po určité době i sílu. Následně se více aktivuje při různých pohybech a tím se jeho přetížení ještě zvětšuje. Zároveň oslabuje svého antagonistu /sval, který má opačnou funkci/ a nelze ho proto dobře posílit. Často se stává, že člověk cvičí a posiluje, ale pokud svaly nemají správnou délku a právně se nezapojují, očekávaný výsledek se nedostavuje, a naopak mohou vzniknout různé bolestivé stavy. Například zkrácený prsní sval mění postavení hrudní páteře, vzniká blokáda skloubení žeber a hrudní kosti /tzv. sternokostálního  skloubení/, což ovlivní funkci skloubení žeber s obratli páteře /tzv. skloubení kostovertebrální/.  Dochází tak k zřetězení funkčních poruch, které se projevují v různých úsecích páteře, např. v bederní části a v oblasti skloubení kosti křížové a kyčelní /v tzv. skloubení sakroiliakálním/. Zkrácené svaly na zadní a vnitřní straně stehen nedovolí správné držení pánve.

     Jsou-li oslabené hluboce uložené svaly, které mají ochrannou a podpůrnou funkci, mění se i tlak na meziobratlové klouby, kdy může dojít až k poškození těchto struktur. Kloubní chrupavka snižuje svoji kvalitu, vazy kompenzují napětí zvápenatěním. Meziobratlová ploténka může být snížena, klínovitě deformovaná až s posunem rosolovitého jádra ploténky, kdy dojde k tzv. výhřezu. Tak může dojít k utlačení nervových kořenů vycházejících z míchy, což se projevuje parenteziemi /brněním/ a sníženou citlivostí různých částí končetin. Uvádí se, že lidem sedícím více jako polovinu pracovních hodin po dobu pěti let hrozí o 50 – 60 % zvýšené riziko onemocnění meziobratlové ploténky bederní páteře. Změna dýchacího stereotypu vsedě a stlačení vnitřních orgánům nám však mohou přivodit různé bolestivé stavy, nejen zad. Často člověk pociťuje bolest v některé oblasti zad, ale příčina bývá v úplné jiné části páteře, kloubů či vnitřních orgánů.

     Jednou z velmi závažných příčin bolestí zad, bohužel často opomíjenou, je psychický stres. Úzkost a napětí je odezvou organismu na určitý, i dlouhotrvající podnět. Vznikají negativní emoce související s problémy v rodině, zaměstnání, citové oblasti apod. Velmi záleží na naší schopnosti se s touto psychickou zátěží vyrovnat. Psychický stres se projevuje zvýšením svalovým napětím v oblasti šíje a ramen, zejména v trapézovém svalu, což často způsobuje bolesti hlavy až migrény. Stres zvyšuje i napětí ve fasciích /blánách/ vnitřních orgánů, hlavně trávicího traktu. Tím se zhoršuje prokrvení v oblasti žaludku, jater a žlučníku, dvanáctníku, střev a okolních tkáních. Člověk pak trpí nadýmáním, poruchami vylučování /např. zácpou/. Vnitřní orgány mají také svoje „zřetězení“ do páteře, proto při napětí v interní oblasti se bolest může projevit v určitém úseku páteře.

     Jedním nejlepších řešení psychického napětí je POHYB. Odreagování se od stresujících myšlenek během pohybové aktivity přináší úlevu od napětí a vytváří pozitivní emoce. Chůze, jízda na kole, plavání, běh na lyzích apod. zlepší  naší fyzickou kondici, srdečně cévní činnost a „uleví“ duši. Individuální cvičení pak pomůže napravit svalovou nerovnováhu.

     Člověk se neustále snaží „něco“ stihnout a nakonec zjistí, že pro sebe nemá za celý den, týden a měsíc ani pár minut času. Své tělo, které k životu nezbytně potřebuje, zanedbává. Pravidelné cvičení posiluje kromě tělesných i funkce emocionální a pohybově aktivní člověk je mnohem odolnější. V dnešní době je to jedna ze vzácných a přirozených věcí, kterou můžeme svému tělu dát.

Z knihy: Záda, která cvičí, nebolí

Autorka: PhDr. Simona Sedláková, Ph.D.