Glymfatický systém

Glymfatický systém a detoxikace mozku


Co je glymfatický systém?

Mozek není tvořen kompaktní hmotou nervové tkáně. Mezi buňkami se nacházejí mikroskopické prostory, do kterých proniká mozkomíšní mok z velkých dutin označovaných jako mozkové komory. Spletité řečiště mikroskopických skulin v mozkové tkáni označují vědci jako glymfatický systém (nejde o pravý lymfatický systém, systém štěrbin je ovládán gliovými buňkami, a je tedy
označován jako glymfatický). Mozek se díky němu podobá houbě, která do sebe nasává mozkomíšní mok. Na prázdné prostory glymfatického systému připadá přibližně jedna pětina z celkového objemu mozku.

Termín "glymfatický systém" označuje procesy, které se podílejí na odstraňování jedovatých látek z mozku. Když ulehnete ke spánku, systém se aktivuje, aby toxiny odstranil a obnovil v mozku metabolickou homeostázu. Jakmile usnete, je to, jako by se dal do práce maličký "domovník", vyklízející všechno harampádí, které se nashromáždilo během denní činnosti.

Mozek po celý den produkuje odpadní látky a glymfatický systém tyto látky rozkládá a recykluje. Problém je, že nedostatek spánku způsobuje selhávání tohoto systému. To pak vede k hromadění odpadních látek v mozku. Jejich akumulace je přitom spojována s konkrétními zdravotními problémy, jako je Alzheimerova nemoc a další kognitivní poruchy související s věkem.

Během spánku vyvíjí mozek celou řadu činností. Spánek nám umožňuje vytvářet a upevňovat paměťové záznamy a bylo také zjištěno, že pomáhá organizovat spojení mezi neurony. Spánek má tedy přímý vliv na neurony v mozku a při jeho nedostatku se začne stav těchto neuronů zhoršovat. Bylo zjištěno, že u lidí, kteří mají potíže se spánkem, se může mozek dokonce začít zmenšovat. Tento problém je přitom výraznější u lidí starších 60 let.

Myší test

Tým vedený Maiken Nedergaardovou z newyorského Centra pro translační medicínu při Rochesterské univerzitě nyní zjistil, že mozek ve spánku mění své vnitřní uspořádání. Prostory mezi buňkami se roztáhnou a vše je připraveno k "velkému prádlu".

Jak už to bývá, stála na počátku tohoto významného objevu náhoda. Vědci vstřikovali do glymfatického systému laboratorních myší barvivo a pozorovali, kudy v mozku proudí. Nejprve byli zmateni. Barva někdy prostupovala částmi mozku velmi rychle, ale jindy vypadal glymfatický systém ucpaný a barvivo se skoro nehýbalo. Záhy bylo jasné, že v mozku myší, které usnuly nebo byly
uvedeny do narkózy barva proudila rychleji. Bdící myši měly glymfatický systém "ucpaný". 

     Zaskočilo nás, jak nízký byl průtok barviva mozkem myší, které byly při vědomí," přiznává Maiken Nedergaardová. "Znamená to, že vzdálenosti mezi buňkami v mozku se v bdělém stavu a ve spánku významně liší."  Přesná měření prokázala, že u bdělých myší zaujímá glymfatický systém jen 14 procent z celkového objemu mozku. Za tohoto stavu je průtok mozkomíšního
moku omezen jen na povrchové vrstvy mozku. V okamžiku, kdy myš usne, glymfatický systém se roztáhne asi o polovinu a pak zabírá v mozku 23 procent z celkového objemu. Průtok mozkomíšního moku mozkem se zvýší o 95 procent. Intenzivní proplachování mozku mozkomíšním mokem během spánku má za následek rychlé vyplavování zplodin látkové výměny, jež se v mozku nahromadily přes den. Jednou z těchto "odpadních" látek je i tzv. betaamyloid, o kterém je už dlouho známo, že se podílí na vzniku Alzheimerovy choroby. Ve spánku opouští betaamyloid intenzivně propíraný glymfatický systém dvakrát rychleji, než když mozek bdí. Spánek je pro nás tedy kromě jiného i jedinečnou příležitostí k odstranění nebezpečných látek z mozku.

Klíčová je pravidelnost

Z hlediska podpory zdraví mozku je důležité mít pravidelné spánkové návyky. Někteří lidé se mylně domnívají, že mohou během týdne tvrdě pracovat a spánkový deficit dohnat o víkendu. Takto nárazový spánek, ale k ochraně neuronů v mozku nepřispívá.

Nevyspání poznamenává práci mozku i za plné bdělosti. Malé skupinky nervových buněk upadají naprosto nekontrolovaně na krátkou dobu do stavu, jaký je typický pro spící mozek. Člověk má pocit, že je naprosto bdělý, ale skupiny neuronů podléhají mikrospánkům a to brání mozku, aby podával obvyklý výkon. Proto při nevyspání tak často chybujeme i v činnostech, které jinak zvládáme bez velkých obtíží.

Chcete-li, aby měl spánek optimální přínos pro zdraví, musíte se zaměřit na pravidelný spánkový rytmus. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, ve které denní době spíte. Pro optimální zdraví mozku je nutné zachovávat normální rytmus sladěný s přírodou, abyste byli přes den vystaveni slunečnímu světlu a v noci měli tmu.

Vyhnout se stimulaci umělým osvětlením

Problém je, že se mnoho lidí nechává i po západu slunce výrazně stimulovat světlem, protože tráví čas u počítače nebo televizoru. Řada lidí má světelnou stimulaci vlastně přehozenou: během dne pobývají dlouho v interiéru, kde není příliš přirozeného slunečního světla, a pak prožijí většinu večerních hodin před obrazovkou.

Umělé osvětlení dokáže ovlivňovat hladiny hormonů v těle způsobem, který nakonec může vyvolat problémy se spánkem. A protože to spolu všechno souvisí, mohou potíže se spánkem vést ke kognitivním poruchám. Špatné spánkové návyky jsou zmiňovány i souvislosti s řadou jiných zdravotních potíží, jako je obezita a další chronická onemocnění. Pokud
tedy chcete být co nejzdravější, musíte především upravit svou expozici světlu. Jedině tak si totiž můžete upravit spánkový režim.

Budete-li věnovat pozornost tomu, jak jste v různých denních dobách vystaveni světlu, dokážete synchronizovat své vnitřní hodiny a zlepšit svůj spánkový rytmus. Je tedy důležité, abyste upravili svou expozici světlu a také abyste chodili spát a budili se ve správnou dobu.



Kontakt

Jógou k harmonii. 602 421 285 zdenkastruhovska@seznam.cz