Jóga Sútra

Pataňdžaliho jógasústra

aneb

prazáklady jógy

 

 

 

     Kniha Pataňdžaliho jógasútra vznikla 150 – 300 let před  Kr. a sepsal ji indický mnich Pataňdžali. Vzhledem k tomu, že byly známy tři osobnosti tohoto jména /jeden byl gramatik, druhý lékař a třetí filozof/, není jisté, jde-li o jednu a tutéž osobu. Jeho přívrženci však tento problém neřeší a vyvozují z této situace to, že je to člověk harmonický dbající o  svůj osobní projev i o vlastní tělo a duši.

     Tato kniha je jednou z nejvýznamnějších knih staré Indie a obsahuje návod, jak dosáhnout celkové rovnováhy a harmonie.


     Pataňdžali je považován za zakladatele jógy, přestože zmínky o józe jsou i ve staších dílech /Bhagavadgíta/. Zmínky o sjednocení vědomí jsou i ve védách, které jsou považovány za jedny z nejstarších  indoevropských spisů a jsou v nich zmínky o dobách až 8 000 let př. n. l.

     Originál této knihy byl napsán  jedním z nejstarších starých jazyků – sanskritem. Přibližný český překlad slova sanskrtam je „dokonale složený“.  Sanskrt je v současnosti považován za mrtvou řeč.

     Pataňdžaliho jógasútry obsahují 196 vět, které jsou rozděleny do čtyř knih /padyl/ a definují jógu jako nauku o fungování lidské mysli velmi jasným a stručným způsobem. Avšak pro člověka „dnešní doby“ jsou nutné komentáře překladů, které jsou často ne příliš jasné a čtenář si musí věty či odstavce přečíst několikrát, aby pochopil. Nejzdrařilejší /dle mého názoru/ je překlad od Františka Bendy /bohužel momentálně úplně vyprodaný/. Sútry jsou základem Radža jógy /jógy královské/.

  1. Samádhi Pada /Kniha rozjímání/ , Stupně koncentrace a jejich použití – dle Bendy, Výroky o jógických cvičeních – dle Minaříka

     Hned v první větě se dozvídáme, co značí slovo jóga: Slovo jóga značí spojování. Myšleno je proměna vrozených intelektuálních a mravních hodnot bytí v hodnoty duchovní. V tomto textu jde především o rádžajógu /jógu královskou/, která pracuje s vůlí a jejím cílem je psychologická proměna. V tomto odstavci se mi velmi líbí slovní spojení „mentální operace“, ke které musí zákonitě dojít pro přečtení tohoto díla. Stejné spojení používá můj učitel při přednáškách o výživě, kde stejnou práci /myšleno mentální operací mozku/ udělá totální 40-ti denní půst /pouze na vodě/. První odstavec dále hovoří józe jako o pomocníkovi, který pomáhá odstranit strach z budoucnosti, který se nám vtírá prostřednictvím otázky, co bude po smrti.

  1. Sadhana Pada /Kniha praktického nácviku/, Pomocné prostředky koncentrace – dle Bendy, Krijajóga -  dle Minaříka

     Tato kniha je návodem, jak dojít ke stavu jógy po osmipilířové stezce.  Je to základ radža jógy /jógy královské/, jinak řečeno ashtanga jógy /ash = osm, tahga = pilířová/.

8 pilířů:

JAMA– vývojem správného jednání – pravdivost /satja/, nenásilnost /ahimsá/, nesobeckost /astéja/, mravnost /brahmačarja/ a bezmajetnost /aparigraha/ - jde o zákazy nebo varování, navozuje rovnováhu ve vztahu ke vnějšímu světu

NIJAMA – vývojem duchovních hodnot – čistota /šauča/, soucit /santóša/, askeze /tapas/, studium véd /svadhája/, oddanost nejvyššímu Pánu /Išvara pranidnáná/ - jde o příkazy či doporučení , vyrovnává svět vnitřní

     Obě tyto cesty obsahují 5 dílčích stupňů od těch nejhrubších závislostí až po ryze duchovní stavy.

ASÁNA – vývojem držení těla /Hatha jóga/ - tělesné pozice, vypracovávají tělu schopnost k dalším náročným cvičením

PRÁNÁJÁMA – vývojem vdechu a výdechu – kontrola dechu, úzce souvisí  s Asánami

     Zbývající čtyři stupně se zabývají jemnými složkami lidské mysli a psychiky.

PRATJAHÁRA – vývojem nelpění na objektech smyslů, odpoutání pozornosti od smyslových impulzů

DHÁRANA – vývojem zaměření smyslů, koncentrace

DHJÁNA – vývojem meditace

SAMADHI – vývojem spojení

     Poslední tři se zabývají zpracováním vlastních myšlenek.

     Pataňdžalí říká, že tyto návody je nutno dodržovat bez ohledu na postavení, místo, čas a okolnosti. Tzn. řídit se těmito principy, ať jsme kdekoliv, kdykoliv, s kýmkoliv. V knize první dále zdůrazňuje, že úspěch není na splátky – kdy nejdříve přijde zisk  a potom by teprve přišlo cvičení. Zisk je výsledkem vlastního úsilí a nelze spoléhat na jakoukoliv pomoc zvenčí. A právě intenzivním cvičením a disciplínou lze dosáhnout celkového stavu rovnováhy – JÓGY.

 

  1. Vibhuti Pada /Kniha dosažených úspěchů/, Prostředky pro koncentraci, meditaci a jejich výsledky – dle Bendy, O silách – podle Minaříka

 

     Třetí kniha popisuje, kam až lze dojít při intenzívní meditační praxi a jakých schopností mysli lze dosáhnout při praktikováních posledních třech pilířů  - Dhárany, Dhjány a Samadhi. Této schopnosti s říká siddhi /nadpřirozená schopnost/.

 

Odstavec 19: „Jogín má schopnost zvědět obsah vaší mysli, protože stav mysli zvaný samjama je stavem trvalým, když se zaměří na vaší mysl, což je při styku s lidmi přirozené, bude hned vědět o vašich myšlenkách nebo představách.“

  

 

  1. Kalvalya Pada /Kniha o absolutnu/, Kniha odloučenosti – dle Bendy, Svoboda – dle Minaříka

 

Poslední kniha v pořadí čtvrtá pojednává o dosahování dokonalého vyjednocení postupným rozpuštěním hmotných kvalit.

 

     Zde se dozvídáme, jak může dojít jogín ke stavu spásy a kdy přestane náležet řádu lidských bytostí a bude náležet řádu vyššímu – k andělům a bohům. Odst. 23: „ Jogín usiluje nejen o mravní zdokonalení pocházející ze snahy neubližovat a odpoutávat se ode všeho, ale i o pozorování duševní přirozenosti. V ní se totiž obrátí každý úspěch i neúspěch jeho snah a posléze poznává, že i pozorování tuto přirozenost činí světlejší. Toto poznání připravuje půdu pro jógy praktické nebo technické, jejichž pomocí se může očista dovršit. Tím se vytvoří podmínka pro stav spásy.

     Mravní úsilí nestačí k dosažení spásy. Obsahuje v sobě prvky osobitosti, která je vyhraňováním a tím ovšem i vylučováním denního vědomí ze spásných stavů. Proto se k tomuto úsilí musí přidružit úsilí technické. Musí se však opravdu přidružit až nakonec, až když je bytost mravností tak pročištěna, že již z mravních důvodů přestane náležet řádu lidských bytostí a bude náležet řádu vyššímu, totiž andělů nebo bohů.“

 

 

 

     Pataňdžali byl originálním myslitelem, nejenom komentátorem jiných spisů, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jeho zásluhou byly védy a upanišady /staroindická literární díla/ pochopeny v mnoha větších souvislostech, protože teoretické vědění bylo potvrzeno osobním zážitkem. To co bylo dříve příliš abstraktní, se najednou stalo konkrétním. Pataňdžali popsal do detailu různé cesty /pádah/, které k tomuto přímému zážitku vedou. Právě proto jsou jeho Jógasútry praktickým návodem pro ty, kteří chtějí poznat podstatu života. Myslím si však, že k opravdovému pochopení textu je potřeba výklad učitele.